Kozojedy - Sv. Martin – Šember – Doubravčice – Mrzky

Pozvánka na pěší výlet z Kozojed do Mrzek

Odjezd od železničnístanice Český Brod v 10:55 hod. linkovým autobusem č. 660 do Kozojed. Z Kozojed jdeme po zelené turistické značce ke kostelu sv. Martina (1,0 km); zde krátká prohlídka kostela. Odtud pokračujeme po zelené tur. značce a dále lesní cestou na hradiště Staré zámky (3,0 km) (později zde stál hrádek Šember)(3,0 km). Odtud jdeme po žluté tur. značce na rozcestí Staré zámky (3,5 km) a dále do Doubravčic (5,5 km). Zde přecházíme na zelenou turistickou značku a po ní jdeme přes Masojedy (6,5 km), rozc. Hradešínský les (8,0 km) a kolem hájovny Nyklov do cíle na návsi v Mrzkách (11,0 km).
Z Mrzek odjedeme v 15:46 linkovým autobusem č 491 do Českého Brodu.
Na Vaši účast se těší Václav Čokrt - tel. 602 572 238.

Zajímavosti na trase:
Kozojedy
První písemná zmínka o obci Kozojedy pochází z roku 1352. Původní historická ves ležela jeden až dva kilometry severozápadně od stávající obce, v dnešní chatové oblasti, směrem k hradům Šember a Dolany u stávajícího kostela sv. Martina. V obci k 1.1.2025 trvale žilo 1004 obyvatel.
Kostel sv. Martina
Kostel byl postaven v místech původního pohanského pohřebiště a stál zde již roku 1220.
Románská stavba byla později goticky přestavěna v 16. stol. a znovu v r. 1769 barokně. Kostel se svou atypickou věží s dřevěným patrem si však zachoval prvky všech tří slohů.
Hradiště Staré zámky (hradiště u Doubravčic)
Hradiště se nachází na protáhlé ostrožně vypínající se do výše 60 metrů nad korytem divoké
říčky Šembery. Tato přírodní pevnost poskytla v minulosti nejednou výhodné podmínky k
osídlení. Jedinou stranou, odkud bylo místo pohodlně přístupné, byla strana jižní. A i tuto
přístupovou cestu přehradilo mohutné opevnění, čímž vzniklo poměrně rozsáhlé hradiště,
přičemž samotná akropole měla rozlohu 1,3 ha. Nejstarší osídlení dokládá několik nálezů z
mladší doby bronzové (1300 př.n.l.). Dokonce nelze vyloučit, že se torzovitě zachovaly i zbytky knovízského opevnění. V pozdní době halštatské (500 př.n.l.) bylo vystavěno mohutné opevnění, z něhož se nejvýrazněji zachovaly dva valy s příkopy. To pak využili Slované, kteří se zde usídlili snad již v 6. století, tedy v době, kdy slovanský fenomén teprve postupně osidloval střední Evropu. Slované v 8. století opevnění ještě zdokonalovali a Staré zámky jsou tak jedním z nejstarších slovanských hradišť v Čechách, spadajících do hraniční soustavy Pošembeří (Klučov, Přistoupim, Tismice a právě Doubravčice). Slovanské opevnění bylo dřevohlinité, zpevněné kameny a z vnitřní strany pravděpodobně prkennou stěnou a plnilo zejména obranné účely. Archeologický výzkum probíhající v letech 1961 - 1977 pod vedením Jaroslava Kudrnáče přinesly rozsáhlé poznatky o opevnění i vnitřní zástavbě. Jeden ze zachycených kůlových půdorysů je kresebně rekonstruován jako vícepatrová střelecká věž. Hradiště zničil koncem 9. století za blíže neurčených okolností požár. Archeologické nálezy: zlomky keramiky pražského typu, zlomky pekáčů, nožíků a brousků. S kovoliteckou výrobou Slovanů souvisí nález železné strusky, kovářské slitky a zlomek tyglíku, určený k tavení kovů.
Hrad Šember
Hrad byl založen mnichy skalického kláštera (Klášterní Skalice) po roce 1357, kdy byly tamní
pozemky prodány klášteru Ješkem z Náchoda. Pozemky se nacházely na místě hradiště z 8.
století, jehož pozůstatky byly při stavbě hradu Šember využity. Hrad byl od severu, východu a západu chráněn přirozenými ochrannými prvky, především příkrými srázy. Z jihu pak byly využity již zmíněné raně středověké valy hradiště, které byly doplněny příkopem. Zástavba hradu nebyla nijak hustá, jednalo se jen o několik málo budov, přičemž zděné byly jen jejich spodní části. Vrchní část staveb byla dřevěná-roubená. Klášter zanikl za husitských válek v roce 1421 a nedlouho poté zaniká i samotný hrad Šember.
Doubravčice
První písemné zmínka o obci pochází z roku 1331. Obcí protéká Lázný potok; katastrem obce pak potoky Bušinec a Šembera. Centrum obce se nachází v nadmořské výšce 315 m. Počet obyvatel obce v posledních letech prudce vzrostl. K 1.1.2025 zde trvale žilo 1426 obyvatel; ještě v roce 2004 to bylo pouze 244 obyvatel.
Masojedy
První písemné zmínka o obci pochází z roku 1342. Obec se nachází v nadmořské výšce 354 m a protéká jí potok Bušinec, který pramení v lese jihozápadně od obce. K 1.1.2025 zde trvale žilo 114 obyvatel.
Mrzky
V obci žije 170 obyvatel. Obec se nachází v nadmořské výšce 245 metrů a protéká jí potok
Bušinec, do kterého se zde vlévají Mrzecký potok a potok Hradešínka. První písemná zmínka o Mrzkách je v listině z 23. května 1295, ve které je uváděn vladyka Sulislav z Mrzek