Mrzky-Limuzy-Klepec-Přišimasy-Kbelka-Mrzky

Zveme vás na výlet pořádaný Klubem českých turistů.

Pěší výlet okolo Klepce (Mrzky - Limuzy – Klepec - Přišimasy - Kbelka - Mrzky) 

Odjezd autobusem č. 491 v 9:00 hodin od hotelu Apeyron v Kollárově ulici do Mrzek
(příjezd v 9:09 hod) 

Kilometráž výletu:
0,0 km – Mrzky - náves
2,0 km – Limuzy
2,7 km – Klepec II. 
3,2 km – Klepec I. - Slouha
4,2 km – Přišimasy - Horka – kostel sv. Petra a Pavla
5,0 km – Rybník Kbelka
7,0 km – Bosna 
8,0 km – Mrzky - náves

Z návsi v Mrzkách vycházíme po trase Středočeské ovocné stezky (SOS) a zároveň po
cyklotrase 8210 do Limuz. Zde se k uvedeným trasám připojuje žlutá turistické značce po níž jdeme vlevo přes PP Klepec II. (jezírka v bývalém lomu, Šplíchalův kočár, Stoh slámy (Fůra sena), Obří záda) a PP Klepec I. (Slouha) ke kostelu sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horkách.
Odtud pokračujeme po trase SOS k rybníku Kbelka. Za rybníkem odbočujeme vlevo na
cyklotrasu 8206 a jdeme Hradešínským lesem směrem na Mrzky. Asi po 1,2 km odbočujeme
z cyklotrasy vlevo a po lesní cestě docházíme do Bosny (zde opékání špekáčků). Dále scházíme úvozovou cestou zpět na cyklostezku 8206  a po ní dojdeme na náves v Mrzkách. 
Z Mrzek odjezd autobusem č. 491 ve 12:49 do Českého Brodu.

Vedoucí zájezdu: Ing. Václav Čokrt, telefon: 321 620 672

Zajímavosti na trase výletu:
Mrzky jsou obec ležící 6 km jihozápadně od města Český Brod. Mají 170 obyvatel. Obec se nachází v nadmořské výšce 245 metrů a protéká jí potok Bušinec do kterého se zde vlévá Mrzecký potok a potok Hradešínka. První dochovaná písemná zmínka o Mrzkách pochází z listiny datované 23. května 1295, ve které je uváděn vladyka Sulislav z Mrzek. 
Středočeská ovocná stezka vede regiony Podlipansko a Pošembeří a je značena cyklistickými informačními směrovkami s logem projektu. Na cyklostezce dlouhé 72 km je umístěno 10 zastřešených odpočívadel s lavičkami, stolkem a stojany na kolo, a infotabulemi, které Vás provedou historii i současnosti ovocnářství v této části Středočeského kraje. Největším lákadlem nejen pro rodiny s dětmi jsou hrací prvky vyrobené z kvalitních a zdravotně nezávadných materiálů přinesou potěšení malým i velkým, ale hlavně těm, kteří si rádi hrají a získávají nové znalosti. Interaktivní prvky učí návštěvníky
o přírodě, ovoci, které se v této oblasti pěstuje a současně ověří jejich znalosti, získané při projetí ovocné stezky.
Klepec 

 Kamenný útvar Slouha
Klepec je lesnatý vrch na rozhraní katastrálních území Přišimasy a Limuzy. Se svou
nadmořskou výškou 358 m se vypíná nad Přišimasy, Limuzy a širším okolím. Na vrchu se
nachází bizarní skalní útvary, pro jejichž zachování byl Klepec v roce 1977 vyhlášen přírodní
památkou. Starší literatura uvádí, že kameny na Klepci mohly být vztyčeny uměle jako menhiry. To ale vyvrací skutečnost, že zdejší podloží je složeno z porfyrické středně zrnité říčanské žuly, jejíž výběžky se zde jeví jako poslední, a hornina se potom táhne dále pod vrchem k východu. Balvany tedy vznikly dlouhodobým zvětráváním, které zvolna rozrušovalo jednotný ráz žulových bloků a neodolné části odplavila voda. Největší ze žulových kolosů je „Slouha“, kterému lidé říkají „Baba“, „Ovčák“ nebo „Pastýř“. Tento balvan měří 7 m na výšku, 8 m na délku a široký je 3 m. V roce 1920 byl upraven na Památník svobody a na připevněné desce jsou uvedena jména občanů Přišimas, kteří padli v 1. světové válce. Polní cestou se lze dostat k dalšímu rozsáhlejšímu skalisku, které z dálky vypadá jako obří „Zub“. Tento kus žuly je vysoký asi 3 m, v průměru měří 8 m a v obvodu 32 m. Na jeho vrcholku se nalézají prohlubně označované za obětní mísy spojované s pověstmi o pohanských obřadech. Ve skutečnosti jde i tady o dílo přírody, o dlouhodobé působení mechů, vody a lišejníků. Na jedné straně kamene byla roku 1920 zasazena tabulka na paměť shromáždění lidu v roce 1848, kdy zde lidé z různých krajů vyslechli návrhy, jak naložit s utlačováním české menšiny ve smíšeném království. Tábor lidu byl na Klepec svolán ještě jednou a to v roce 1897, tentokrát však tajně. Na Klepci bylo jednohlasně usneseno chránit českou menšinu na rakousko-uherském území. V okolí se nachází ještě další kamenné útvary, „Šplíchalův kočár“ a „Obří záda“. V nižších polohách Klepce se pak nachází také dvě malá jezírka, zatopené lomy po těžbě žuly. 
Přišimasy
Obec Přišimasy se dnes skládá ze tří kdysi samostatných obcí: 
Přišimasy jsou poprvé doloženy roku 1309, kdy je připomínám Jaroš z Přišimas, který svědčil při prodeji několika vsí Zderazskému klášteru. Od roku 1354 byla majetkem pražského měšťanského rodu Olbramoviců, kteří ji drželi do konce 14. stol. Původní obec byla klasickou okrouhlicí s velkou kruhovou návsí a návsí a rybníkem.

Horka (nebo též Horky či Hůrka) je poprvé nepřímo doložena v listině ze 14. července 1279, kde je jmenován Bohuslav z Horky (Bohuslai de Monte) s krkavcem nebo havranem v erbu, který svědčil se svým sousedem Domaslavem ze Škvorce, komorníkem královny Kunhuty, ve
sporu Půty z Rýzmberka. V polovině 15. století byla Horka připojena k Přišimasům. 
Skřivany (v minulosti také Křivaň, Skřivaň nebo Křivany) jsou poprvé doloženy v roce 1385,
vznikly v dosti složitém terénu, kolem rokle menšího potoku. V polovině 15. století byly
Skřivany připojeny k Přišimasům.
Po roce 1385 připadly tyto tři osady ke škvoreckému panství, jejímž majitelem byl rod
Olbramoviců a později Smiřických a Lichtenštejnů. V polovině 15. století byly všechny tři obce
spojeny do jedné a pojmenovány Přišimasy po nejbohatší vsi. Pod škvorecké panství patřily
Přišimasy až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848. V letech 1850-55 jsou Přišimasy
začleněny do okresního hejtmanství Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy), po jeho zrušení v letech 1855 - 1960 do okresního hejtmanství (později do okresu) Český Brod a po reorganizaci státní správy v roce 1960 do okresu Kolín.

Kostel svatého Petra a Pavla 

Kostel stojí na místě původního románského kostela. Je chráněn jako kulturní památka.
Románský kostel stával v místní části Přišimas jménem Horka již v polovině 13. století. Na
severní zdi lodi se dochoval fragment románského okna. Ve 14. století byl kostel rozšířen a
přestavěn v gotickém slohu. Po roce 1575 do jeho vývoje zasáhla renesance – při přestavbě v tomto slohu byla loď výrazně prodloužena a obohacena o renesanční detaily. Přestavbu financoval Václav Smiřický ze Smiřic († 1595).  
Hradešínka je malý potok o délce 4 km, s průměrným průtokem 0,07 m3/sec, který pramení na Hradešíně a v Mrzkách se vlévá zleva do potoka Bušince. Pod Hradešínem se na potoce nachází zhruba hektarový rybník Kbelka.