Historie: Poté, co byl zrušen původní hřbitov u kostela sv. Gotharda v centru města, byl za městskými hradbami vystavěn renesanční hřbitovní kostel. Po třicetileté válce bylo potřeba kostel opravit, došlo zde však jen k nepatrným zásahům. Až do roku 1899 sloužil jako hřbitovní kaple, poté však došlo i ke zrušení hřbitova v této části města. Od roku 1951 kostel užívá a spravuje Českobratrská církev evangelická, která se dva roky po předání postarala také o opravu modlitebny. Tu dne 24. května 1953 vysvětil kšelský farář Blahoslav Černohorský. Kostel postupně procházel i dalšími úpravami, došlo k opravě fasády, odbornému ošetření kamenné kazatelny a vstupního portálu, byla zde také odkryta okenní ostění z červeného pískovce.
V západním průčelí kostela Nejsvětější Trojice je z roku 1560 dochován vstupní portál z červeného pískovce. Na vnější straně kostela se nachází významná renesanční kazatelna z roku 1585. Chloubu kamenického mistra Wolfa Schultesse z Plavna zdobí tesané reliéfy, znázorňující Ježíšovo Ukřižování a Zmrtvýchvstání. Za pozornost jistě stojí také původní oltářní stůl z kostela, který je nyní umístěn ve venkovním prostoru.
Současnost: Areál kostela je celoročně přístupný. Hlavní bohoslužba se v kostele koná každou neděli. Areál kostela Nejsvětější Trojice se zvonicí je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Zdroje:Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.
Provozní doba
O státních svátcích je IC uzavřeno.
Činnost IC byla realizována s finančním přispěním Středočeského kraje.
Políčka označená * jsou povinná. Informace o zpracování osobních údajů.
Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže.
Toto nastavení nelze deaktivovat. Bez nezbytných cookies souborů nelze služby webu smysluplně poskytovat.
Tyto soubory cookies nám umožňují zlepšovat výkon webu, zobrazovat Vám relevantní reklamu na sociálních sítích a dalších reklamních plochách.